Vandr na Křivoklátsko

   8.-11.5.2008

   Sešli jsme se na Hlaváku skoro v celé sestavě kromě Hladovejho Medvěda a jeli do Roztok u Křivoklátu. Odtud jsme pak zamířili k Rozvědčíkovi. Ty tam jsou doby, kdy zde byl klid. Dnes je tu plno aut a cyklistů a tak jen najíst a hurá pryč. Podél Berounky jsme pak došli až za Slovice, kde jsme strávili první noc.

   Ranní probuzení nám obstaraly místní krávy. Přesněji jejich hlasité bučení. Po ranní kávě a slanině na pánvičce jsme vyrazili do Skryjí, kde se od nás oddělil Křeček, která se vracela zpět do Prahy. Naše cesta pak pokračovala podél Zbirožského potoka. Žhavá koule nás neustále zasypávala ostrýma šípama a i když jsme šli podél potoka a občas se v něm smočili, stejně bylo vedro neúnosné. Občas jsme byli nuceni jej přebrodit, protože lávky byly nepoužitelné. Teda na to, že je to turistická cesta, tak nic moc. Ale nám to nevadilo. Záchranou v tom zatraceným vedru se pro nás stala hospůdka v Přísednici. Fakt roztomilá. Pak jsme se ještě seznámili s místními koňmi (přiznávám, že jsem na vlastní kůži zjistil, že v tom ohradníku byl opravdu proud) a kousek za Jablečnem strávili další noc.

   Další den jsme navštívili Zbiroh (krásný zámek, který vřele doporučujeme k návštěvě) a přes Týček došli až k Pekelskému potoku, kde jsme se utábořili na naši poslední noc. Společnost nám zde dělali srnci, kteří skoro celou noc vydatně štěkali. Hlavně pro Mary a Šášu to byl opravdu "nezapomenutelný" zážitek. No, moc se nevyspaly.

   V neděli jsme pak navštívili Točník a Žebrák a ze Žebráku pak chtěli jet busem zpět do Prahy. Ale soukromý dopravce, který přepravu zajišťoval, si prostě nepřijel. Tak jsme se s ostatními cestujícími vydali jiným busem do Hořovic a odtud pak vlakem domů.

   Vandr se opravdu vydařil i přes spalující slunce. Tak ahoj příště.

                                                                                                               Šerif Velkej Drak

Potlach na Měsíčňáku

   30.5. - 1.6.2008

   Byli jsme pozváni na potlach, který se konal na počest narození dvojčat kamaráda Šlápiho a narozenin Tomcata. Potlach se konal v překrásném Měsíčním údolí. Na místo jsme dorazili po poledni a když pak dorazil zbytek lidiček mohlo se začít soutěžit. V plánu byly dvě soutěže. Brďuličky (což je hodně upravená verze kuliček, která vznikla právě na Brdech) a střelba ze vzduchovky v leže a ve stoje. Všichni se vrhli do zápolení, ale hlavně byla legrace.

   Po soutěžích se nanosilo dřevo na večer a pak už se všichni vrhli na vynikající vařená kolena,( která se celé odpoledne vařila na ohni) a na pečené maso. Kuchařům patří veliký dík. Nejchutnější však byl zlatavý mok, který byl v samochladícím sudu. Super vynález. Počasí trochu začalo hrozit a tak přišlo na řady stavění přístřešků.

     A potom už následovalo slavnostní zapálení ohně, což obstarali Šlápi s Tomcatem po kterém se údolím rozezněly tóny Vlajky. Šlápi poté vyhlásil výsledky odpoledního zápolení a rozdal vlastnoručně vyrobené ceny. (Velmi se mu povedly a za ně mu patří veliké UMÍÍÍ). A jak to dopadlo? STŘELBA HOLKY:1.Madelaine, 2.Keitka a Křeček, 3.Adík, STŘELBA KLUCI:1.Šlápi,2.Tomáš,3.Tomcat, BRĎULIČKY:1.Velkej Drak, 2.Křeček, 3.Šlápi. A pak následoval zlatý hřeb večera. Už odpoledne dostal každý za úkol sestavit oslavnou báseň na oslavence a teď přišel na řadu jejich přednes. A bylo co poslouchat. Časem se zde třeba některé verše objeví. A pak už se jen králo a zpívalo až skoro do rána. Občas nás sice zkropil malý deštík, ale nic velkého.

   A poté, co se všichni probudili do již slunečného dne, se uvařila káva, sbalilo se, uklidilo a pak už jen vše odnést. Díky všem za nádhernou akci. A komu vlastně? Šlápimu, Tomcatovi, Danovi, Jíře, Aničce, Matesovi, Adíkovi, Keitce, Medvědovi, Lence, Madelain, Křečkovi, Mary, Bushmanovi, Míše a Tomášovi.

Tak ahoj příště

                                                                                                                      Šerif Velkej Drak

Vandr na Sázavu

28. - 30.6.2008

   Konec školního roku se nesl ve znamení vandru na Sázavu. Jeli jsme do Sázavy, tady si došli na oběd a pak vyrazili do lůna přírody. Šli jsme cstou necestou, houštinama i kopřivama, přes kopce i nížiny až jsme si našli krásný flek u romantických rybníků. Teda přesněji na jednom z jejich přítoků. Abych byl úplně přesný. Flek našla Mary. Udělala se večeře a pak jsme již usínali za svitu světlušek. Teda přiznám se, že jsem jich tolik pohromadě už dlouho neviděl. Prostě nádhera.

   Na druhý den jsme po snídani vyšlápli směr Chocerady, kde jsme poobědvali a pak vyrazili na naši "základnu" . Počasí bylo teplé a tak jsme se ještě před příchodem na boudu vykoupali v blízkém rybníce. Bylo to fakt fajn. No a pak se zbytek neděle nesl ve znamení kytary a našich oblíbených her. A v pondělí už jen na autobus a domů. Tím skončil poslední vandr školního roku a už se těšíme na 2. Velkej vandr.

                                                                                                                        Šerif Velkej Drak

2.VELKEJ VANDR

26.7. - 1.8.2008

   Polovina prázdnin se nesla ve znamení našeho 2.velkého vandru. Ten jsme směřovali opět do plzeňského kraje. Přesněji na Střelu a Uterák. Jeli jsme do Trpíst a pak se už toulali všude možně. Popisovat, co jsme každý den dělali a co jsme navštívili by bylo na dlohé lokte a tak si myslím, že nejlépe o tom všem povypráví fotogalerie (jen do určité doby kvůli omezenému počtu fotek).

   Počasí nás pořádně spalovalo a rybníky, které jsme míjeli, nám poskytli to pravé osvěžení. Ze všeho, co jsme prožili se nabízí zmínka o tom, jak jsme hledali hospodu. Bylo to v pondělí a pokud se chystáte někdo do Bezdružic či Úterý právě v pondělí, tak zapomeňte, že se naobědváte v restauračce. V Bezdružicích hospoda u nádraží mění majitele, zámek má v pondělí zavřeno a v Úterý má hospoda v pondělí též zavírací den. Prostě paráda. Ještě že je v Bezdružicích samoška.

   Jinak byl ale vandr super. Ostatně jako vždy s touhle partou kamarádů. Škoda, že s námi nemohl Hladovej Medvěd. Jinak jsme byli v kompletní sestavě: Křeček (ta však jela ve středu zpět, neboť musela čtvrtek, pátek do roboty), Bushman, Mary, Šáša a moje maličkost.

  Díky všem Drakům za nádherné dny a ahoj na výročáku.

                                                                                                                  Šerif Velkej Drak

 4.VÝROČNÍ OHEŇ

29. - 31.8.2008

  Poslední víkend v srpnu se jako již tradičně konal náš výroční oheň, v pořadí už čtvrtý. Ten letošní byl jedinečný v tom, že jsme měli hosty.

  Začátek byl zajímavý, málem jsme se totiž nesešli. Náš šerif jel s kamarádem Šlápim autem, takže jsme se museli na místo dopravit sami. Naštěstí jsme měli s sebou Křečka, rozenou organizátorku. Když jsem s bráchou Bushmanem dorazila na místo srazu, nikdo další tam nebyl. Chvíli jsme čekali, pak mi zavolal Křeček, že máme jít nahoru že čeká se Šášou na nástupišti u autobusu. No, jenže zastávka byla, hezky česky řečeno, zastrčená a s bráchou jsme ji nemohli za žádnou cenu najít. Navíc jsem se nemohla dovolat Křečkovi a zeptat se, kam máme jít. Zkusila jsem brnknout Šáše a ono to vyšlo. Koupili jsme si lístky a nasedli do autobusu.

  Cesta uběhla celkem rychle, což jsem ocenila hlavně já se Šášou (autobusy moc nemusíme). V Dobříši jsme si ještě zašli na večeři, nakoupili zbylé jídlo a vydali se směrem na Neskenon, kde se měl konat náš výročák. Opět jsme ocenili přítomnost Křečka, bez jehož pomoci by jsme našeho fleka asi nenašli.

  Když jsme dorazili na místo, začali jsme hledat flek na spaní. Najednou se na cestě objevilo bílé auto. Říkali jsme si, že to bude asi někdo cizí, takže jsme tomu nevěnovali příliš pozornosti. Nicméně auto zastavilo a vylezli z něj 4 postavy. Jedna z nich měla tílko s drakem. To nemohl být nikdo jiný než náš šerif Velkej Drak. V dalších jsme poznali kamarády Šlápiho, Matese a Dana a jeho fenku Lízu. (Autem jsme dopravili samochladící sud piva a hromadu jídla. Jinak by jsme šli pěšky, pozn. šerifa). Přivítali jsme se a pustili se do stavby přístřešku. To, co jsme vytvořili, by se dalo nazvat hangárem. Spíš megahangárem.

  Během dalšího dne dorazili ještě kamarádi Tomcat a Hladovej Medvěd, poslední člen naší osady, který vzal s sebou i svojí přítelkyni Šárku (ta už bude mít brzy miminko) a psa Sama. Odpoledne se uspořádal turnaj v Brďuličkách vylepšený tím, že místo jednoho důlku byly důlky hned čtyři. Po napínavém souboji přišly nečekané výsledky:1. Šárka (ač hrála poprvé,všechny hravě strčila do kapsy), 2. Šáša (no a pak že jí to nejde) a 3. Šlápi (obhájil 3.místo z předešlého turnaje). (Měli štěstí, že jsem dělal rozhodčího, pozn.šerifa)

  Po turnaji následoval slavnostní oheň (měla jsem tu čest zapálit ho spolu s Danem a Hladovým Medvědem). Ohnivákem byl zvolen Mates. Nechyběla Vlajka, pak následovalo slavnostní předání cen a kamarád Šlápi se stal čestným členem naší osady. Poté se ze slavnostního ohně stal oheň užitkový a začalo se s přípravou jídla. Nechyběl ani hudební doprovod. Šerif nám hrál krásně, známé i méně známé písničky na novou kytaru (musím uznat, že mu to jde stejně dobře jako s tou starou).

  Víkend utekl rychle jako voda, přišla neděle a čas odjezdu. Ještě jsme zašli do hospody na pivo (my děti měly samozřejmě nealko). Pak jsme se rozloučili a vydali se na autobus. Byla to skvělá akce a mockrát za ní děkuju všem zúčastněným.

  Ahoj příště                                                                                             Zástupce šerifa Mary

34.TRAPSAVEC

19.-21.9.2008

     Letošní oheň Trapsavce se konal na Plzeňsku, kousek od Hradce u Stoda. Většina naší tlupy vyrazila už v pátek večer. Já jsem tam sice nebyla, ale doneslo se mi, že byli chvíli s ostatníma večer v místní hospůdce a pak se teprve přesunuli na flek a že Šáša vyjímečně nejela s báglem plným jablek, nýbrž domácích řízků, což potěšilo všechny páteční přivandrovalce.

   Já jsem se rozhodla neživit tolik naše dráhy, protože samotná jízda vlakem by byla vážně drahá, takže do Plzně jsem jela zbaběle busem a pak teprve vláčkem do Hradce. Tady už na mě čekali ostatní Draci a hned se špatnou zprávou v tom, že místní hospody nevaří a hlavně otvírají až později odpoledne. Tak jsme se vydali na flek mimo jiné kolem slunečnicového pole, takže jsme vypadali jak hejno ptáků, zobající slunečnicová semínka.

   Trapsavec byl letos v krásném údolíčku u potoka, kde už zdálky bylo vidět pár tee-pee. Byla tam také obr kuchyň (jídelna), kde bychom mohli v nejhorším pobýt za špatného počasí. To se naštěstí nekonalo, takže jsme mohli být hezky venku. O kousek dál bylo malé užitkové ohniště a pak ještě sroubky alá kůlna, kde jsme našli útočiště na noc i s pár dalšíma kamarádama. Zajímavostí byla místní kadibudka (která by se ovšem dala nazvat luxusním záchodem, protože tam byla opravdová záchodová mísa a splachovala se vodou z potoka).

   Odpoledne až do večera bylo zcela typické pro Trapsavce.Samá zelená postava vařící si něco na ohni, posedávající na kládách u slavnostního ohniště nebo tlachající v hloučcích atd. A mezi tím zmateně pobíhající a nestíhající Tony. No, také jsme pomáhali, číslovali jsme lístky do tomboly a asistovali při výrobě pochodní.

   Jao vždy byly u jídelny vyvěšené fotky a později přibyl i Trapsavecký veletrh s mnoha vydanými sbírkami povídek. Zároveň se prodávali lístky do tomboly a že letos bylo, jako vždy, o co stát. V jídelně už byly vystavené nádherné lapače snů pro nejlepší psavce od Vedoucího.

   A už jsme byli natěšeni na Trapavytí. Kapela se nám jaksi zdržela v lesích na vandru, takže náš šerif a ještě pár nahodilých muzikantů, co si nic netuše vzali s sebou na Trapsavce hudební nástroj, bylo v několika minutách prohlášeno za Trapsavec Band a musím uznat, že hráli dohromady moc pěkně a že jim to (šerif odpustí) kupodivu i ladilo.Sešly se dvě kytary (Velkej Drak a Ringo) a Harmonika zvládal bravurně jak harmoniky, tak i banjo. Pak následoval seminář.

   Po pauze na večeři, ve které ještě Velkej Drak sklidil pochvalu od D'adyho za zahrání několika písniček od Sosny, mohl začít slavnostní večer. Byla odhalen slavnostní oheň a všichni zaujali svá místa kolem ohniště. Za zpěvu Vlajky se oheň rozhořel. Ohnivákem byl, jako už tradičně, náš šerif. Proběhlo tradiční čtení nejlepších povídek a básní, prokládané zpěvem (tentokrát se utvořil jiný band ve složení Fred, Růža, Velkej Drak a občas se přidali Harmonika, Juan a další) a tombolou.

   Když byl vyhlášen Zlatý Trapsavec, kterého získal Fenik, Tony rozdal camrátka a sborníky Trapsavce. Pak už bylo ohniště otevřeno, abychom se mohli přijít blíž ohřát a muzikanti vyhrávali až do rána (což už jsem já slyšela ze svého spacáku).

   Ráno jsme posnídali (dokonce zbyl pro každého ještě kousek štrúdlu) a začalo se balit a uklízet. Do toho začalo trochu pršet a to zrovna ve chvíli, kdy se šla skládat tee-pee, takže se muselo počkat. Když se počasí umoudřilo a vysvitlo i trochu sluníčko, mohlo se vše doklidit a složit tee-pee. Když bylo vše sbaleno, vydali jsme se na nádraží. Měli jsme ještě čas stavit se v nádražní hospůdce a kde se ještě hrálo a zpívalo. Někteří se rozhodli zde zůstat (museli se ovšem vrátit pro bágly, které jsme nechali na nádraží s Carmenem) a počkat na další vlak. Náš zbyteček pak zamířil na Prahu. Bylo to moc prima.

                                                                                                                                            Křeček

PODZIMNÍ VANDR

25. - 28.10.2008

   V sobotu jsme se sešli na Hlavním nádraží. Bylo chladno a všude byla mlha. Řekli jsme si, jak bude ošklivo. Když jsme dorazili do Hostomic, čekalo nás velké překvapení. Vítali nás Brdské kopce ozářené podzimním sluncem a modré, jakoby zametené nebe. Cestou na Bleskovku jsme narazili na New Dakotu. Byl to docela hezkej kemp. Po chvíli hledání jsme našli Bleskovku. Vrhli jsme se na dřevo a rozdělali oheň.

   Večer nás mile překvapili kamarádi Šlápi, dan a Exot. Velkej Drak a Exot se velice rychle a dobře sehráli a sladili své kytary. Šáša si z Dana dělala srandu, že mu do spacáku vlezl had. Když se šlo spát a všichni zalezli do svých spacáků, tak se znovu Šáša zeptala, jestli se kouknul, co tam ten had dělá.

   Ráno bylo krásné, sluneční paprsky prosvítaly skrz větve stromů a dopadaly na orosenou zem. Na přesun na chatu jsme měli hodně možností, nakonec jsme si vybrali tu nejjednodušší. Přesunuli jsme se do Dobříše. Z Dobříše jsme jeli autobusem do Prahy, z Hlaváku do Čerčan a pak do Hvězdonic. Z Hvězdonic jsme šli cca 4 km do Vranova. Před Vranovem jsme potkali Hladového Medvěda se Šárkou, kteří se zrovna vraceli domů. Ve Vranově jsme si na chvilku sedli a koukali na krásnou jasnou noční oblohu. Na chatě na nás čekal Křeček a prostřený stůl.

   V pondělí jsme nadělali dříví a měli drobnou příhodu s Vraním okem (ve skutečnosti to byla borůvka, ale stejně, borůvky v řijnu). (Jedla Šáša, pozn. šerifa) Večer jsme Křečkovi popřáli k narozeninám s nápaditě udělaným dortem. V úterý nebylo počasí nic moc, už od rána pršelo a byla zima. Déšť postupně ustál, tak jsme toho využili a šli na jablka. Na jablka jsme měli dobré odborníky (Šáša a Křeček), takže jsme vybrali ty nejlepší. Cestou zpátky jsme viděli stádo divokých prasat běžících přes les. Na chatě jsme poklidili, zabalili si všechny věci a vyrazili na autobus. Tam si z nás Velkej Drak dělal srandu, že to ve svátky nejezdí, ale naštěstí jelo.

   Byla to velice vydařená akce. A počasí nám taky celkem přálo.

                                                                                                                                  Bushman

 4-DENNÍ VÍKEND NA CHATĚ

14. - 17.11.2008

   Sešli jsme se, já a Křeček, na Hlaváku a ostatní přistoupili na Strašnicích. Po příjezdu do Čerčan nám jel bus za 15 minut. Vystoupili sme ve Vranově a šli jsme, Drak o něco rychleji, protože měl těžký bágl, no a my 4 sme se vlekli daleko za ním. Když sme přišli na chatu, oheň už vesele praskal v kamnech. Večer se hráli nějaké hry a pak se šlo spát. Křeček jako první, po ňom sme šli spát já a Bush. mary řekla, že hnedka přijde, tak sme na ní čekali a čekali a čekali (mezitím jsme kecali o blbostech). Po dvou hodinách přišla (taky si povídala, ale dole s Tátou).

   Sobotní ráno ani nevím kdo vstal první, ale já to nebyla. K snídani byli výborné lívance od Mary a Křečka. Dopoledne se dělalo dříví, pak přijelo velký překvápko, kamarádi Fanda a Petra s malou Terezkou. K obědu bylo Křečkovo rizoto, taky výborný. Po obědě sme to nevydrželi a zalomili to do postele (teda já, Bushman a Mary), zbytek šel na procházku a na houby. Asi tak v půl 4 sme si to rozdali. Bořek projížděl jednu díru za druhou, o něco pomalejší byl Ivan, no a já s Jóžou, nám to vůbec nešlo. Mimochodem hráli sme krotket a I., B.,J. sou jména našich koulí. Večeře byla na grilu a po ní návštěva odjela. Okolo půlnoci se šlo spát.

   Neděle začala krásně, houskama po Hawaisku (zapečené housky se sýrem a ananasem). Žrali se přímo sami, já jich snědla 7. Pak se šlo dělat dříví a pak moja a Bushmanovi špagety. Ty dopadly, byly jak šutr a přitom byly rozvařený. Mary je málem vracela vrchem. Odpoledne sme zase dělali dříví. K večeři sme rozdělali oheň a byli buřty a špízy. Něco před půlnocí se šlo spát.

   Pondělí, 17. listopadu, sme prožili jako každý jiný odjezdový den. K snídani byl chleba od Bushmana. Dopoledne sme stihli zahrát nějaké hry a jít na houby. Pak byl oběd, Křečkův smažák a brambory byli vynikající. Po obědě sme si šli zase lehnout a potom přišlo velký uklízení. Odpoledne sme si dali kafe a krávy (6 bere). Autobus přijel a my odjeli. Konec 4 denního víkendu. Byla to sranda.

                                                                                                                                   Šáša

Pozn. šerifa:

   Zároveň jsme o tomto víkendu vyráběli osadní trička. Ostatně jako každý rok.

Vánoce 2008

5.- 7.12.2008

   Uběhl další rok a přišly další vánoce. Tedy myslím osadní. Vyrazil jsem v pátek dřív, abych v chatě zatopil než přijedou ostatní. Zároveň jsem chatu vánočně nazdobil včetně malého "stromečku".

   Zbytek osady dorazil večer cca kolem osmé. Tedy bohužel bez kamaráda Hladového Medvěda, který kvůli rodinným povinnostem nemohl. Hned v pátek proběhla oslava narozenin jak mých, tak hlavně 15-tin Šáši. Součástí oslav jsou i úkoly připravené zbytkem osady. Celý večer se moc povedl a kolem půlnoci se šlo spát.

   Sobota začla dobrou snídaní a pak jsme se věnovali jednomu ze zlatých hřebů víkendu a to pletení košíků z pediku. Naší skvělou učitelkou byla Šáša, která nám toto věnovala i jako jeden z vánočních dárků. Všem se to moc líbilo a Šáše moc děkujeme. Každý jsme si udělali jeden košík a byli na ně patřičně hrdí.

   Po obědě jsme si šli na chvilku lehnout a pak si zahráli nějaké hry. Nechyběla ani procházka do lesa spojená s nazdobením stromečku zvířátkům. To už se ale přiblížil náš "Štědrý večer". Zatímco jsem na grilu připravoval pečené pstruhy, zbytek osady se věnoval přípravě v chatě. Na pstruzích jsme si moc pochutnali a pak už nastala doba rozdávání dárků, prskání prskavek a vůbec štědrovečerního veselí. Určitě jsme museli být celý rok moc hodní, protože dárků bylo opravdu hodně a moc potěšily. Pak už se jen zpívalo a hráli hry. Před půlnocí jsme pomalu zalezli do pelechů a plni dojmů usnuli.

   Neděle pak už byla skoro tradiční, jen s tím rozdílem, že toho úklidu bylo trochu víc. (No jo, ta vánoční výzdoba) Zahráli jsme si i pár her, po obědě se trochu prospali, pak káva, nějaká hra, doklidit a jelo se domů.

   Vánoční víkend se určitě všem líbil. Tak ahoj v roce 2009.

                                                                                                              Šerif Velkej Drak

CHATY V ZIMNÍM OBDOBÍ

   Bylo jich několik a program byl víceméně podobný. Hry, nějaké ruční práce, procházky do okolí, kytara atd. takže se vrhnu rovnou do Velikonoc.

 VELIKONOCE

11.- 13.4.2008

   Scházíme se na Hlaváku a odtud vlakem až do Doks. Zde nastává kuriozní situace. Při nákupu v Plusu zjišťujeme, že všechna plnotučná hořčice zmizela asi do jiných krámů a tak Křeček se Šášou vyrazily do 600m vzdáleného Lidlu, kde tento žlutý zázrak měli. (Poté zjištěno, že cca 50 m od místa, kde jsme na ně čekali, byl malý krámek, kde ji pochopitelně měli).

   Pak už jsme jen chvilku hledali kemp. Přivítal nás správce Pepa (jak jsem se pak blíže s tímto sympatickým člověkem seznámil). Dal nám dvojchatu. V jedné části jsme spali já a Křeček a ve druhé naši mladí.

   Odpoledne se jdeme projít k "Mácháči", kde Šáša s Bushmanem okouší vodu (teda jen po kolena). Cestou zpět sbíráme dřevo a večer už se nese ve znamení, kytary, buřtů a přátelského posezení s Pepou.

   Druhý den po snídani vedou naše kroky do Doks na zámek - v soukromých rukou a tudíž nepřístupný. Tady se rozhodujeme, co dál. Někdo by rád na Bezděz a někdo na šlapadla. Nakonec se rozdělujeme. Já, Bushman a Mary na Bezděz a Šáša s Křečkem na vodu.

   Jak to vypadalo u holek to nevím, ale prý si to hezky užily. My jsme šli krásně lesem až pod Bezděz. Tady nás čekal docela krutý, serpentinovitý výšlap. Ale nejsme žádný másla a tak jsme ho hravě zdolali (ha-ha, prej hravě). Po prohlídce se vydáváme zpět stejnou cestou.

   V kempu se setkáváme s našima dvěma zdolávačkama "Mácháče". Večer zas zahoří oheň a zároveň se slaví svátek Šáši (napřed) a Křečka (opožděně) a pak už se jen hraje a zpívá.

   Pondělí je ve znamení Velikonoc. Bushman pomladí naše osadní krásky (já jsem kdysi vyhlásil příměří) a dostane zaslouženou odměnu. Pak už se jen hrají hry (petang, Fantom, atd.) a užívá se sluníčka.

   V poledne dáme oběd, sbalíme, uklidíme a rozloučíme se s Pepou. Pak už jen cesta narvaným vlakem a jsme v Praze. Víkend se prostě povedl a bylo nám krásně.

                                                                                            Šerif Velkej Drak

VANDR DLE MARY

1. - 3.5.2009

   Scházíme se už na Strašnický i když oficiální sraz je až na Masaryčce. Protože však jedeme jen tři, tak jsme vlastně komplet.

   V Lovosicích prvně hledáme restauračku a na radu místního usedáme do Labužníka.

   Cestou z Lovosic na místo našeho prvního nocování se složíme v trávě na odpolední leháro na místě, kde sbíráme první várku klíšťat. Při hlední pramene chytáme druhou, ale jinak v pohodě.

   Na Košťálov dorážíme ve večerních hodinách a tady se k nám připojují další dva kamarádi. Šoel a Láďa. Trávíme společně krásný večer a zatím ještě nikdo netuší, že společně strávíme i zbytek víkendu.

   Probouzí nás romantický východ slunce, zahoří oheň, zavoní káva - zkrátka ráno na vandru jak má být. Pohoda a klid. Pak však začínají přicházet turisté a tak balíme a odcházíme do Třebenic do Muzea českého granátu. Žízeň a hlad nás poté zahání do restauračky "U Havla".

   Po dobrém obědě už míříme na Hazmburk. Cestou se ještě plácneme na hodinku a poté už dorážíme na zříceninu. Po její prohlídce už jen hledáme místo na spaní a s tím spojený pak následný oheň, káva, jídlo a pak už jen spát.

   Ráno jako každé jiné, jen turisté neotravují jako včera. Cestou do Libochovic míjíme červenou značku a tak nedobrovolně navštěvujeme Slatinu. Odtud pak už rovnou do cíle našeho vandru - Libochovic. U zámku se loučíme se Šoelem a Láďou a zatímco Mary s Bushmanem odpočívají ve stínu zámeckého nádvoří, já se vydávám na prohlídku.

   Po ní společně míříme na oběd. A pak už jen dojít na nádraží.

   Víkend byl bezva a Mary za to patří velký dík. Až na to horko. Na to nějak nejsem stavěnej.

                                                                                         Šerif Velkej Drak